Válka růží 2

31. srpna 2018 v 13:52 | Yale |  Válka růží

John de Vere, 13th Earl of Oxford

- John de Vere byl příslušníkem jedné z nejstarších a nejvznešenějších anglických (původem normandských) rodin, byl jedním z nejvýznamnějších Lancastriánských vojenských velitelů, v bitvě u Bosworthu byl nejvyšším velitelem armády budoucího Jindřicha VII a o dva roky později opět zvítězil v čele královských vojsk v bitvě u Stoke,
- narodil se 8. září 1442 jako druhý syn Johna de Vere, 12. hraběte z Oxfordu a jeho manželky Elizabeth Howardové, dcery Sira Johna Howarda a Joan Waltonové, v únoru 1462 byl jeho otec, starší bratr Aubrey de Vere a Sir Thomas Tuddenham, lancasterský příznivec, odsouzeni tribunálem, který vedl John Tiptoft, hrabě z Worcesteru, anglický konstábl, za spiknutí proti králi Edwardu IV. k smrti, hrabě z Oxfordu byl popraven na Tower Hill 26. února 1462 a jeho syn Aubrey o šest dní dříve na stejném popravišti,

Dvorská a vojenská kariéra


- díky snaze krále Edwarda IV. o politiku smíření s Lancastriánskými rodinami, získal mladý John královský pardon a 18. ledna 1464 převzal otcovské dědictví, 26. května následujícího roku byl při korunovaci manželky krále Elizabeth Woodvillové přijat do řádu Lázně, na zmíněné ceremonii zastával úřad královnina komořího a zastoupil nepřítomného hraběte z Warwicku v jeho funkci Lorda nejvyššího komoří (Lord Great Chamberlain), v listopadu 1468 byl zatčen a uvězněn v londýnském Toweru, když se přiznal k organizaci lancasteriánského povstání proti králi, z vězení byl propuštěn počátkem roku 1469 a 5. dubna téhož roku opět získal králův pardon, krátce nato se připojil k neúspěšným Yorkistům, kteří chtěli krále ovládnout pod vedením hraběte z warwicku a vévody z Clarence, bratra krále, během následujícího jara emigroval do Francie, kde se usadil u dvora manželky krále Jindřicha VI., Markéty z Anjou,
- v září 1470 se připojil k invaznímu vojsku vedeným Warwickem a vévodou z Clarence, které nakonec dosadilo zpět na anglický trůn Jindřicha VI. a 13. října potvrdil své vyjímečné postavení u dvora tím, že nesl před králem meč tzv. Sword of State při slavnostním procesí do katedrály sv. Pavla v Londýně, následně byl jmenován do funkce nejvyššího konstábla Anglie (Lord High Constable of England), 15. října nechal zatknout a odsoudit za velezradu hraběte z Worcesteru, který v roce 1462 nechal popravit za stejný čin jeho otce a staršího bratra, roku 1471 čelil útoku resp. vylodění vojska sesazeného krále Edwarda v Norfolku a velel pravému křídlu královských (vojsko Jindřicha VI.) v bitvě u Barnetu (dnes předměstí Londýna) 14. dubna 1471, které porazilo síly Lorda Hastingse, nicméně tento částečný úspěch se obrátil v katastrofu, když drancující Oxfordovi vojáci se dostali v mlze na dostřel šípů vlastních sil, které si je spletli s Edwardovými muži (zaměnili Oxfordovo badge zářící hvězdu za Edwadovo zářící slunce),
- po porážce Oxford spolu s asi 40 muži uprchl do Skotska, dále jej doprovázeli jeho bratři George a Thomas de vere a Viscount Beaumont, následně odjel do Francie, kde se uchýlil do soukromí, roku 1471 byl zabaven jeho anglický majetek, roku 1473 se Oxford neúspěšně pokusil o vylodění v Essexu, 30. září se uchytil se svými muži v St. Michel´s Mount v Cornwallu, kde byl několik měsíců obléhán, v únoru 1474 se spolu se svými bratry a Beaumontem vzdal, byl uvězněn nedaleko Calais na hradě Hammes, v té době byla jeho matka donucena přenechat svůj majetek vévodovi z Gloucestru,
- v roce 1478 se pokusil Oxford o útěk z vězení a nový král Richard III. přikázal Oxforda 28. října 1484 převézt do Anglie, než se převoz uskutečnil hrabě z vězení úspěšně unikl a ještě přesvědčil místního velitele, Sira Jamese Blounta, aby se sním přidal k vojsku hraběte z Richmondu, spolu se svým velitelem přešla k budoucímu králi Jindřichovi i celá posádka hradu Hammesu,
- Oxford se aktivně účastnil bitvy u Bosworthu, jako nejzkušenější z Richmondových velitelů byl Oxford skutečným vůdcem, který měl teoreticky na starosti střední část lancasterské armády, která v sestavě ve tvaru šípu zaútočila na jednotky vévody z Norfolku, který spolu se svám králem v bitvě zahynul, na oslavu vítězství pověřil nový král Jindřich VII. hraběte z Oxfordu stavbou kostela sv. Petra a Pavla v Lavenhamu,
- nový režim okamžitě služby hraběte ocenil, král zrušil všechny rozsudky nad Oxfordem a vrátil mu jeho tituly a zabavený majetek, rovněž se král odměnil svému příznivci mnohým darováním, jmenoval hraběte Lordem Admirálem, hlavním správcem vévodství Lancasterského jižně od řeky Trent a konstáblem londýnského Toweru (22. září 1485), byl jmenován prvním kapitánem nově založené královské gardy Yeomenů (tělesná stráž panovníka existující dodnes), stal se členem královské tajné rady a byl uznán jako dědičný Lord nejvyšší komoří Anglie,
- jako Lord nejvyšší komoří se účastnil korunovace Jindřicha VII. a jeho manželky Elizabeth z Yorku, roku 1486 byl přijat do řádu Podvazku, zdá se, že byl králův nejblišší spolupracovník neboť byl kmotrem prince Arthura, knižete z Walesu,
- v roce 1487 velel předvoji královského vojska v bitvě u Stoke, poslední bitvě válek růží, v roce 1492 bojoval v Pikardii a 1497 vedl trestnou výpravu proti rebelům v Cornwallu, roku 1499 předsedal soudu s hrabětem Warwickem,
- hrabě zemřel 10. března 1513 na hradě Hedingham, ačkoliv byl celkem dvakrát ženat nezanechal po sobě žádné legitimní mužské potomky.

Heraldika


- původní rodový erb de Verů je známý, blason: červeno-zlatě čtvrcený štít se stříbrnou pětihrotou hvězdou v prvním poli, klenotem, na přilbě s červeno-zlatými přikrývadly na červeném chapeau podšitém hermelínem, je modrý kanec se zlatou zbrojí a zlatými chlulpy, jazyk červený. K popsanému erbu se vztahuje pověst o účasti Aubreye II. de Vere na první křížové výpravě roku 1098, podle legendy pomalu padala na bojiště tma a zdálo se Saracéni na hradbami Antiochie se ubrání útočícímu vojsku, v tu chvíli se na banneru Audreye de Vere objevila stříbrná hvězda, která se rozzářila a osvětlila bojiště, křižáci dosáhli vítězství a hvězda se ocitla v rodovém erbu,
- pravdou je, že erb de Verů byl téměř jistě odvozen z erbu Geoffreye de Mandeville, +1144, který byl manželem Rohese de Vere, sestry 1. hraběte z Oxfordu, stříbrná pětihrotá hvězda (mullet) se poprvé objevuje kolem roku 1244, lze se domnívat, že tato heraldická figura byla odvozena z tzv. ostruhového kolečka, dnes je tato figura považována za hvězdu, nebeské těleso,


- 13. hrabě z Oxfordu ve svém erbu vyjádřil nárok na dědictví po rodině Howard (matka Elizabeth Howard, dcera Sira Johna Howarda), blason: štít čtvrcený 1.-4. pole de Vere, 2.-3. pole, červené se stříbrným kosmým břevnem provázeným šesti kříži jejichž spodní rameno je špičaté, horní a vodorovná ramena jsou přeložena zkrácenými kúly a zkráceným břevnem, 3 nad břevnem a 3 pod břevnem, klenotem, na červeném chapeau podšitým hermelínem s červenými přikrývadly podšitými hermelínem, je modrý kanec se zlatou zbrojí, zlatými chlupy a červeným jazykem,


- badge užívané 13. hrabětem z Oxfordu jsou figury, které mají symbolické důvody, kanec byl oblíbeným rodovým symbolem již v ranném středověku, jako příklad uvedeme náhrobek Roberta, 5. hraběte z Oxfordu (+1296), který se dochoval v Earls Colne Priory, zde vidíme postavu rytíře se skříženýma nohama opírající se o postavu ležícího kance (viz. Miller Christy, Trade Signs of Essex, 1887), oxfordský kanec je vlastně rébus, který skrývá rodové jméno majitele,
- rébusy byly populární zejména v 15. a 16. století, ačkoliv se s nimi můžeme setkat již ve století třináctém a čtrnáctém, kromě kance je dalším velmi užívaným badge stříbrná pětihrotá hvězda zv. mullet, je to heraldická figura, která byla odvozena z ostruhového kolečka, poprvé je doložena v erbu rodu de Vere roku 12447, dnes je považována za hvězdu resp. nebeské těleso,


- kromě zmíněných badge užívali hrabata z Oxfordu též harpii, která se později stala štítonošem hraběcího erbu, zlatou píšťalku jako symbol úřadu nejvyššího admirála Anglie nebo stříbrnou sklenici ovázanou modrým provazem co by symbol úřadu dědičného nejvyššího komořího ( W.H. St. John Hope, A Grammar of English Heraldry, 1913, s 58-61),
- standarda je tvořena svatojiřským křížem ve čtvercovém poli u žerdi, následuje oranžový list rozdělený dvěmi stříbrnými kosmými pruhy na tři nestejně široké díly, v prvním pruhu je čeným písmem heslo: VERO NIHIL ve druhém pruhu VERIUS, v prvním dílu standardy je modrý kanec se zlatou zbrojí, chlupy a červeným jazykem provázený čtyřmi zářícími pětihrotými hvezdami (modrá hvězda se stříbrným lemem se pěti slunečními vlnitými paprsky stříbrno-zlatě polcenými), ve druhém dílu standardy je jedna zářící pětihrotá hvězda a v posledním dilu standardy jsou opět čtyři zářící pětihroté hvězdy, standarda je obšita červeno-zlatým třepením,
- kromě standardy užíval hrabě z Oxfordu svůj osobní banner, který byl čvtercový a byl tvořen rodovým štvrceným erbem, hraběcí vojenské jednotky pochodovaly pod oranžovými čtvercovými bannery buď s modrým kancem se zlatou zbrojí, chlupy a ocasem a nebo zářící pětihrotou hvězdou,
- rodové heslo VERO NIHIL VERIUS (nic než pravda) vyšité na standardě tvoří další rébus skrývající jméno majitele stejně jako kanec, latinsky se řekne kanec "verres", je však velmi pravděpodobné, že jméno rodu bylo převzato se staré holandštiny, kde se kanec řekne "veer či vere", protože byl rod hrabat z Oxfordu větví domu hrabat z Blois a vlastnili panství Verev oblasti zvané Zetland,
- zajímavá je i hraběcí pečeť, kde se poprvé objevili štítonoši, dvě heraldické obludy zv. calygreyhound, jedná se heraldické monstrum, které nenajdeme v žádném středověkém bestiáři či v cestopisech po exotických krajích, je zobrazován velmi vzácně, blason: tělo antilopy, místo předních nohou jsou pařáty orla, paznehty býka a nohy laně, na pečeti jsou však vyobrazeny poněkud jinak, hlava divoké kočky je čelně hledící, na krku má navlečenu zlatou korunu z níž splývý zlatý řetěz obtáčející calygreyhoundovo tělo, z hlavy vyrůstá paroží, zadní nohy kočičí, tělo bývá zobrazováno černé se zlatou zbrojí, parožím a chlupy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama