Řád Podvazku 5

8. června 2017 v 10:58 | Yale |  Rytířské řády

6. William de Montacute, 2. hrabě ze Salisbury (1348)

Dalším z hrabat, kteří se stali zakládajícími rytíři řádu Podvazku je na šestém místě William de Montacute, 2. hrabě ze Salisbury. Předek rodiny Drogo, zvaný de Monte-acuto či Montacute nebo Montague přišel do Anglie v doprovodu Roberta hraběte z Mortainu, nevlastního bratra Viléma Dobyvatele. (Je známo, že Vilém Dobyvatel byl rovněž zván Vilém "Levoboček". Traduje se, že normandský vévoda Robert, čtvrtý potomek vikinga Rolla, jednoho dne spatřil dceru koželuha Arlette, zahořel k ní láskou, vzal si ji k sobě na hrad a žil s ní až do konce svého života. Z jejich neposvěceného svazku se roku 1027 narodil syn Vilém. Je pravděpodobné, že romantický příběh o Arlette dceři koželuha není pravdou, protože Arlette ze svého sňatku s Herlwinem hrabětem z Conteville měla čtyři děti. Dvě dcery a dva syny. První dcera Adelheid se provdala celkem třikrát a měla děti z druhého a třetího manželství, její krev koluje v rodech skotských králů a hrabat z Hollandu. Syn Odo (+1097) se stal významným spolutvůrcem normandské vlády Viléma Dobyvatele v Anglii, roku 1066 byl jmenován hrabětem z Kentu a byl již dříve biskupem v Bayeux. Druhý syn Robert hrabě z Mortain se stal skrze své dvě dcery předkem vládců Španělska a Sicílie. Poslední z dětí, dcera Emma je pramátí králů Navarry.)
Získal statky v hrabství Somerset. Mezi anglickými barony je poprvé jmenován Simon de Montacute, který se oženil s Aufrick, dcerou Ferguse a sestrou a dědičkou Orryho, krále ostrova Man. Jeho synem byl William 2. Baron de Montacute, velký oblíbenec krále Edwarda II., který jej jmenoval seneschalem vévodství Akvitánie, zemřel roku 1319 v Gaskoňsku. Se svou manželkou měl tři syny a sedm dcer.
Nejstarším synem byl William 3. baron de Montacute, od roku 1337 hrabě ze Salisbury. Účastnil se válečných operací proti Skotům a poté byl nápomocen svému králi v bojích ve Francii, kde byl zajat a společně s Robertem de Ufford, hrabětem ze Suffolku strávil dva roky ve vězení, ze kterého byl díky zásahu českého krále Jana propuštěn. Po návratu z Francie opět dobyl ostrov Man, kde byl korunován králem. Hrabě zemřel roku 1343 a vlády nad rodovým majetkem se ujal jeho nejstarší stejnojmenný syn William 2. hrabě ze Salisbury.

William se narodil 20. června 1328 v Donyattu (Somerset) Williamu de Montacute, králi ostrova Man a jeho manželce Kateřině de Grandison. William nastoupil vládu po svém otci 30. ledna 1344 a rovněž se účastnil válek ve Francii a slávu získal v bitvách u Caen a Kresčaku, roku 1346 byl slavnostně pasován na rytíře.
V bitvě u Poitiers velel zadnímu voji anglické armády a společně s hrabětem z Warwicku měl hlavní zásluhu na anglickém vítězství. Později byl jedním z hlavních vyjednavačů, kteří uzavřeli mírovou smlouvu z Bretigny. V následujících mírových letech byl hrabě členem královské rady Edwarda III. Roku 1369 se účastnil bojových akcí vedených Johnem z Gauntu v severní Francii a poté i několika dalších tažení, při kterých se snažil opět dojednat mírové ukončení konfliktu.
Účastnil se též spolu s mladým králem Richardem II. potlačení rebelie, kterou vedl Wat Tyler a roku 1385 táhl spolu se svým králem do Skotska. Někdy v letech 1392-93 prodal ostrov Man Williamovi LeScorpe of Bolton a vzdal se královského titulu.
William, 2. hrabě ze Salisbury byl celkem dvakrát ženat. První manželkou mu byla od roku 1341, nám již známá krásná Joan, dcera Edmunda Plantageneta, hraběte z Kentu. Bezdětné manželství však bylo po zásahu papeže Clementa VI. 13. listopadu 1349 rozvedeno, aby se Joan mohla ještě dvakrát provdat a zanechat po sobě celkem šest dětí.
Druhou Williamovou manželkou se stala krátce po rozvodu Alžběta, nejstarší dcera a spoludědička Johna 9. Lorda Mohuna of Dunster, se kterou měl jediného syna Williama a dvě dcery a usadil se na hradě Bisham v Berkshire.

Sir William Montacute, syn hraběte Williama, se kolem roku 1378 oženil s Elizebath, dcerou Richarda FitzAlana, 15. hraběte z Arundelu a Alžběty de Bohun, hraběnky z Northamptonu. Bohužel zemřel bezdětný, když byl nešťastně zabit při turnaji ve Windsoru pořádaném roku 1382. Hrabě William zemřel 3. června 1397 v Bishamu (Berkshire), je pohřben v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.



William de Montacute, 2nd Earl of Salisbury, jako rytíř řádu Podvazku, namalovaná cca 1440-50 v Bruges Garter Book



Titul hraběte ze Salisbury zdědil syn mladšího bratra Johna de Montacute. Mladší bratr Williama 2. Hraběte ze Salisbury, John de Montacute se společně s ostatními vojsky zúčastnil bitvy u Kresčaku a následujících bojů, za to byl roku 1357 povýšen na Barona Montacute a Monthermer. Titul barona Monthermera získal díky sňatku s Margaret, dcerou a dědičkou Thomase Lorda Monthermera.

Heradika:

Erb rodiny Montacute je známý a blasonuje se jako stříbrný štít se třemi červenými routami vedle sebe. Vývoj znaku je zajímavý, protože na pečeti výše zmíněného Simona de Montacute se objevuje ještě druhý symbol gryf. Dokonce někteří autoři anglické heraldické literatury tvrdí, že Simon jako první užíval čtvrcený štít s routami a gryfem.


Erb Montacute of Bisham, moderní verze.

Erbovní role zvaná Surrey Roll zobrazuje znak Williama 2. hraběte ze Salisbury jako čtvrcený, v prvním a čtvrtém stříbrném poli tři červené routy vedle sebe a ve druhém a třetím červeném poli tři stříbrné obrněné nohy znamenající majetkový i právní nárok na ostrov Man. Jako klenot nosil na své přilbě červenou korunku a z ní vyniká stříbrný gryfí krk s červenou zbrojí mezi stříbrnými křídly. Krydla jsou posetá stříbrnými grifími pery a podšitá červeně.


7. Roger Mortimer, 2. hrabě z March (1348)

Sedmým rytířem na seznamu zakládajících členů řádu Podvazku je Roger Mortimer, 2. hrabě z March. Rodina Mortimerů je starobylou normandskou šlechtou odvozující svůj původ od Williama de Warren nebo jeho bratra Waltera de St. Martin. Jisté je, že Roger de Mortimer, syn jednoho z předchozích, založil v Normandii opatství sv. Viktora někdy kolem roku 1054. Do Anglie se dostal spolu s invazními vojsky Viléma Dobyvatele a získal za své zásluhy hrad Wigmore. Hned od počátku hráli Mortimerové významnou roli v anglické historii.

Roger Mortimer se narodil roku 11. listopadu 1328 v Ludlow (Shropshire) Edmundu Lordu Mortimerovi a jeho manželce Alžbětě Badlesmere. Byl povolán do Parlamentu jako Baron Mortimer z Wigmoru, díky dědictví po rodičích. Na základě zásluh v bitvě u Kresčaku byl společně s Černým princem na válečném poli pasován na rytíře. 2. hrabětem z March se stal 29. listopadu 1330. Kromě těchto poct se hrabě stal constablem hradu Dover a správcem Pěti přístavů (Warden of Cinque Ports, Správce Pěti přístavů (Hastings, Sandwich, Dover, Romney a Hythe) byl významný příslušník dvora, který za velké výsady měl povinnost vystrojit pro krále loďstvo).
Kolem roku 1350 se oženil s Filipou, dcerou Williama, 1. hraběte ze Salisbury a krále ostrova Man. Z manželství zůstali dva synové a dcera Margareta, která se provdala za Johna de Audley. Roger Mortimer zemřel v Burgundsku v Rouvray jako velitel anglických vojsk 26. února 1359/60. Po otcově smrti nastoupil vládu jako 3. hrabě z March mladší ze synů Edmund. Díky jeho sňatku s Lady Filipou, dcerou Lionela, vévody z Clarence se stal jedním případných nápadníků na anglický trůn uprázdněný smrtí bezdětného Richarda II.



Roger Mortimer, 2nd Earl of March, jako rytíř řádu Podvazku, namalovaná cca 1440-50 v Bruges Garter Book

Heradika:


Erb rodu Mortimerů je velmi znám, ale těžko se blasonuje. Příslušníci rodu užívali štít se stříbrným srdečním štítkem. Vlastní pole štítu je děleno na hlavu štítu zbytek je 5x zlato-modře děleno. Hlava štítu je rozdělena na třetiny, prostřední modrá se zlatým kůlem, pravá kosmo dělená zlato-modře, levé šikmo dělená rovněž zlato-modře. Klenotem na zlatě korunované přilbě je kyta stříbrných resp. modrých per, krydla modrá podšitá hermelínem. Rodinným odznakem (badge) byl bílý lev, který se později používal ve spojitosti s anglickými králi z rodu Yorků.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama