Vánoční kapr

10. prosince 2013 v 0:35 | Yale |  Vánoce
Druhá adventní neděle je za námi a stále více se vkrádají vzpomínky na mou babičku a její vánoční kuchařské umění. Tím samozřejmě nechci říci, že má paní neumí vařit, naopak, vaří až příliš dobře a já mám pořád problémy s postavou. Tentokrát mne napadlo podělit se o své vzpomínky na dětství spojené s vánočním kaprem a ještě přidat několik zajímavostí. Pravdou je, že jsem neměl rád to věčné vybírání kostí a kostiček, ale maso chutnalo nezapomenutelně.

Co to je vánoční kapr?


Všichni víme, že to je naše tradiční štědrovečerní jídlo. Zajímavé je, že se tak stalo vlastně až v 19. století a teprve až po druhé světové válce naprosto převládla příprava kapra jako řízek, tedy kapr smažený.
Podle mé babčky a hlavně Magdaleny Dobromily Rettigové byl kapr připravován na modro (vařený v octě nebo na bílém víně) nebo na černo (ve sladké omáčce z povidel a perníku). Příprava kapra na černo má velmi starou tradici a postup jeho přípravy velmi se podobající receptům z nedávné minulosti uveřejnil (snad jako prní) ve své kuchařské knize Bavor Rodovský z Husířan, žijící v 16. století.
Bavor Radovský mladší z Hustiřan (*1526 Hustířany - †1591 Budyně nad Ohří) byl český šlechtic a alchymista. Pocházel z prastaré české šlechty, pohříchu nebohaté. Jako samouk se naučil mimo jiné německy, latinsky, ovládal matematiku, astronomii, filosofii, ale hlavně alchymii. Napsal několi knih o alchimii a filosofii, ale především jednu z nejstarších českých kuchařek (vyšla tiskem 1591): Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích, kterak se užitečně s chutí strojiti mají.

Je pravdou, že ryba je tradičním symbolem křesťanství a postním jídlem. Již od ranného středověku byly v sousedství klášterů zakládány rybníky, později se této praxe chytili i podnikaví šlechtičtí majitelé panství vycítivše příležitost naplnit své stále poloprázdné pokladny.
Největší rozkvět zažívalo české rybníkářství v 15. a 16. století, kdy vznikly soustavy rybníků na Šumpersku (Jiří Tunkl z Brníčka), Pardubicku (Vilém II. z Pernštejna), na Třeboňsku a Česko-budějovicku.
Jména stavitelů rybníků, která se dochovala v paměti dodnes jsou např. Mikuláš Ruthard z Malešova, tvůrce rybniční soustavy na panství Krajířů z Krajku Chlum u Třeboně.
Skutečným gigantem mezi staviteli rybníků byl Josef Štěpánek Netolický. Pocházel z poddanské rodiny z Netolic, proto jeho přídomek Netolický. Na přelomu 15.-16. století pracoval na stavbách rybníků u Lomnice nad Lužnicía zde se vyučil svému nejslavněšímu umění a řemeslu. Z té doby se připomínají rybníky Starý Koclířov, Tisý (1502-1504) od Třeboně pak Ruda. Po roce 1505, kdy se stal Štěpánek hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem rožmberské domény, dokončil rybníky Opatovický (1510-1514), Horusický (1511-12) a Kaňov (1515) a rozšířil rybník Záblatský (1509). Bezesporu nejproslulejší a nejznamenitější Štěpánkovo dílo je tzv. Zlatá stoka. Roku 1519 byl propuštěn z poddanství. Kromě rybníkářství se zabýval též stavbami měšťanskými a vojenskými, byl uznávaný geometr a jako odborník rozhodoval majetkové spory o pozemky. (Nezapomeňte, že více o erbech, rodech a erbovních znameních se můžete dočíst na http://www.heraldika-erby.com/)

Z plánů Štěpánka Netolického s největší pravděpodobně vycházel i nejslavnější český stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Pocházel z chudého zemanskéh rodu, který byl nobilitován králem Vladislavem 8. května 1509 (A. Sedláček, Českomoravská heraldika, Praha 1925, s. 489) a daroval jim erb s predikátem "z Jelčan", blason: Štít modrý se zeleným pa-pouškem. Klenotem, na kolčí přilbě s červeno-modrými přikrývadly, jsou tři pštrosí pera stříbrné, červené a zlaté. Roku 1556 byla rodina přijata do rytířského stavu.

Peníz s erbem Jakuba Krčína z Jelčan

Mladý Krčín studoval na Karlově univerzitě, ale studia nedokončil. Vstoupil do služeb vý-znamného českého pána Viléma Trčky z Lípy a vedl hospodářství kláštera v Borovanech.
Roku 1561 vstoupil do rožmberských služeb, zpočátku jako podpurkrabí, později jako purkrabí na Českém Krumlově. Roku 1569 byl jmenován regentem celé rožmberské domény. Zasloužil se o rozkvět panství, ve výstavbě rybníků navázal na Štěpánka Netolického, mnoho rybníků vybudoval, některé rozšířil.
Roku 1584 zahájil stavbu největšího rybníka Rožmberk a s ním související tzv. Nové řeky. Díky dosaženým hospodářským úspěchům byl v oblibě u pana vladaře, Viléma z Rožmberka, který svou přímluvou u císaře Rudolfa dosáhl pro Jakuba Krčína polepšení rodového erbu.
Majestátem z 20. března 1586 byl Krčínův erb nově stanoven takto, blason: Štít čtvrcený, 1.-4. pole modré se zeleným papouškem se zlatou zbrojí hledícím vlevo. 2. pole pokryté vodou přirozené barvy a v ní zlatá štika stočená do tvaru písmene C, 3. pole pokryté vodou přirozené barvy a v ní kosmo položený zlatý kapr. Klenoty dva na kolčích přilbách. 1. korunovaná přilba s červeno-stříbrnými přikrývadly, složená orlí křídla přední červeno-stříbrné, dělené šikmým břevnem pokrytým přirozenou vodou, zadní křídlo stříbrno-červené, dělené šikmým břevnem pokrytým přirozenou vodou. 2. točenice modro-zlato-červeno-stříbrno-zelená s modro-zlatými přikrývadly, tři pštrosí pera, zlaté, stříbrné a červené.



Závěrem bych chtěl přidat malou drobnost. V záchvatu snahy pomoci mé paní s úklidem jsem upustil její oblíbený keramický nůž. Samozřejmě jsem to schytal. Svou vinu jsem odpykal náku-pem nové sady kuchyňských nožů Royalty Line Switzerland v internetovém obcho-dě http://www.slevyzbozi.com/. Pravda vydělal jsem si, ale nákupen na internetu jsem i ušetřil. No nejsou pěkné?

Dobrou noc a těším se na další povídání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama